Ano, takto se teď cítím. Moje rozhodnutí zda setrvám v Americe teď momentálně závisí na tom, zda jsem ochotná ze svého jídelníčku naprosto navždy, navždoucí vyřadit všechny ořechy, mandle, buráky, buráková másla, sezam, sezamový olej, slunečnice a prostě všechny ty pro vás prospěšné věci. Protože děcko z rodiny, která je jediná co mě chce má alergii na ořechy a samožřejmě to ve slovníku amerických šílenců znamená, že celá rodina striktně předstírá, že ořechy neexistují. Nic co obsahuje ořechy jim nesmí do baráku. Asi tak.
No, takže s rodinami po pořadě....
Pondělí
Po debaklu jímž byl minulý týden jsem se radši v pondělí rozhodla vypnout a vyrazila jsem s Domčou do mallu. Nic jsem si kupovat neplánovala, nicméně to zas dopadlo jinak, protože ty legíny za 4 dolary a mikina Aeropostale za 10 na mně přímo volaly. Na konci nákupů mi volalo číslo z New Yorku, následováno emailem od koordinátorky, že má pro mě novou rodinu. HURÁ!
Scarsdale, New York
Rozhovor začal skvěle, klasika, kdo jsem, zkušenosti s dětmi, že mám dobrou angličtinu, jak řídím, proč jsem v rematch apod. Dále se mi mamina začala představovat. Holky 11 a 15 let - úžasné věky, jako dvě ségry, které jsem nikdy neměla. Bavily jsme se o makeupu, jak to holky baví a mohly bychom se o to společně zajímat apod. Jak jsou sportovní, jsou v Glee clubu, karty, seriály a úžasné. Pak začala vysvětlovat, jak by probíhal můj den. Ráno vstát, snídaně děckám a potom odvézt otce na vlak (?!), odvézt děti do školy. Poté se vrátit domů kde prý vyžaduje a je to pro ně vyloženě požadavek, tzv. HOUSEHOLD MANAGER. To by spočívalo v tom, že bych měla udržovat dům v čistotě, prát dětem, uklízet v kuchyni atd. atd. nic neobvyklého. Dále jsme však dostaly na háček, kdy sice velké +, že nakupují pouze v Trader Joes (organický obchod, zdravá výživa, proteiny, čerstvá zelenina apod.) jenže aupair by byla zodpovědná za nákupy pro celou rodinu, vařit jedno jídlo pro rodinu + pro děti. A bonusem k tomu by bylo ještě venčení psa. A to vše samožřejmě za stejné peníze jako děvčata, která mají děti ve škole a mohou si dělat co chtějí. Abyste si nemysleli, že jsem opravdu vybíravá i po tomto všem jsem byla ráda a měla pocit, že bychom mohli společně celkem fungovat, protože já mam nakupování potravin ráda, Trader Joes zbožňuju, vaření též a jelikož jedí hodně zdravě a organic tak bych konečně jedla tak, abych mohla u toho perfektně opět najet na své workouty. Narazily jsme na téma, proč mají aupair v rematch. Kdy tedy prý telefonovala v pracovní době, nebavila se s dětmi protože neuměla anglicky, nezodpovědná a děti nechávala o samotě. Fair enough. Jediné velké - tam byla absence auta pro mé použítí o víkendu. Ale přesto vše jsem stále měla dobrý pocit, lokalita fajn, poznala bych NY, starší děti, organické jídlo, hodně vaření a tak dále.
A jak to dopadlo? Pro posouzení tohoto případu byste měli vědět, že venčit psa, vařit, nakupovat, uklízet a vozit otce do práce NENÍ ZÁSADNĚ POVINNOST AUPAIR, ŘEČENO TAK I VE SMLOUVĚ. A přesto jsem měla pocit dobrý. Rozloučily jsme se asi po 30 minutovém hovoru, že se spojí s mojí koordinátorkou a mou host family.
Vyžádala jsem si od maminy kontakt na minulou aupair, abych se dověděla jak se dá dostat do města a na výlety, nákupy a za kamarády bez auta o víkendu.
Zbytek pondělí ticho po pěšině a pokračovalo to v úterý.
A co se stalo? Host matka zavolala koordinátorce, že bych byla excellent pro její děti, ale že jsem moc pushy, že jsem si dovolila zeptat se na kontakt na minulou aupair a k tomu jsem moc silná osobnost, takže bych jí neposlouchala. No shit, tak na to si najdi služku, protože já neřekla ani slovo o všem, co bych dělala navíc a já bych NEPOSLOUCHALA? Copak jsem pes?
NEMÁM SLOV. Co si ty rodiny o sobě opravdu myslí.
V pondělí odpoledne se mi ještě ozvala rodina z DC, přímo Capitol Hill.
Washington DC/ Arlington, Virginia
Mamina zněla po telefonu strašně příjemně. Lobbistka, spolupracuje hodně s kongresem, ředitelka společnosti PSGE, něco jako náš ČEZ. Tak jsme si chvíli povídali o její práci, jak mně to zajímá, v čem to spočívá a jak třeba někdy kdybych se rozhodla být u nich s nima cestovala, na různé fund raisery apod. To mi znělo úžasně, to mě opravdu zajímá. No, říkala mi o dětech, 8,10, kluk a holka. Bydlí na Capitol Hill a budou se stěhovat za cca 14 dní do Arlingtonu, děti chodí do nové školy a tak. Kluk alergický na vejce a na oříšky. V rematch jsou jelikož si aupair tahala do baráku chlapy z party a rodina jí přitom načapala, byla pořád na telefonu a jako bonus jim k tomu ještě nabourala auto. Znělo to celkem, že aupair byla asi docela číslo. No nicméně jsme se dohodli na setkání, úterý 6:00 na Union Station.
V úterý mi poslala aupair manál. Po dočtení toho ďábelského, podle abecedy seřazeného dokumentu jsem se tak rozčílila, že jsem to nezvládla a při vyprávění jak postupuje rematch jsem se na féra rozbrečela před současným HD.
Příklad - nesmím skladovat žádné jídlo v pokoji, ať už je to české jídlo, ať už je to sušenka kterou si koupím nebo cokoliv co mi někdo pošle. Nesmím jíst v pokoji. Nesmím mít moc návštěvy, pokud někdo bude chtít přespat tak ho nejdřív chtějí poznat. Netextovat když pracuju, nebýt na facebooku když pracuju. Děti musí mít pocit, že jsem tam vždy a za každé sitzace pro ně. Nesmim koukat na zprávy a nesmím se koukat na televizi, když budou děti poblíž i ve svém volném čase. Protože nechceme děti vystavit žádným špatnostem. A nesmim si zapálit v baráku ani nikde jinde svíčku.
A největší problém, kluk je alergický na oříšky = NESÍM SI ZA ŽÁDNOU CENU PŘINÉST COKOLIV CO OBSAHUJE JEN STOPU OŘÍŠKŮ DO DOMU. Ani tyčinky, ani proteinové tyčinky, musli, mandle, kešu, sezam, sezamový olej, jakékoliv prostě oříšky a oříšková másla a taky to nesmím konzumovat. Oh bože.
Stěhují se do Arlingtonu, takže zase celej barák plnej krabic, krabic, krabic a zas krabic. Bez nábytku, opět bez zrcadla a opět bez poliček. Katastrofa normálně jelikož sotva jsem si tady vybojovala něoc do pokoje tak zase skončím na nule.. No je tohle normální?!
Muj život je asi předurčenej ke smůle nebo opravdu.
Poslední rodina se mi ozvala z
Pittsburg, Pennsylvania
Děti 8 a 14, rodiče doktoři. Ona američanka, on pakistanec. Děti celkem oukej, jenže nebylo to asi až tak ono. Sice bych řídila BMW x5, ale bohužel bych v něm nikdy nikoho nesměla svézt kromě dětí,takže kdybych se prý měla někde s někym sejít či jet na nákupy, rozhodně ho nikdy nevozit v autě = to bych se za benzín nedoplatila. Auto nikdy přes noc, auto doma vždy do 11 hodin. Tak to už jsme někde slyšeli. Sice cestují, ale aupair prý moc neberou. No, nevim prý od nich z nějakého důvodu utíká aupair po roce - Dívíte se? Já už ne.
POMOC. Takže výborné. Jsem teď v takovym emocionálním stavu, kdy se zkouším nezbláznit z balení a snažim se celkem trošku smířit s tím, že mou jedinou šancí je vzít tu rodinu z DC. Nebyli mi až zas tak sympatičtí, ale já nejsem ready odletět domů a hlavně nejsem teď ready řešit boj o vybojování zaplacené letenky. Nechápu, co jsem své karmě provedla a kam se moje štěstí vytratilo, že jsem v rematch narazila vždy na takové kvalitní rodiny které mě buď nechtěly a nebo to byla katastrofa.
Koordinátorka mi řekla, že jsem moc vybíravá a rodin mi už víc nepošle. Děkuji, děkuji za asistenci. Alespoň, že mně nechali v rematch a ne jako pár lidí rovnou nevyhodili do čech....
Je to šíílené a osobně ano, doporučila bych aupair program jen pokud máte štěstí na rodinu, jelikož jinak je to uplně o ničem. Já jsem asi měla štěstí na tu současnou, když to porovnám se všemi pravidly co mam u té nové a co se mi ozývalo za skvosty, tady mi alespoň nikdo nebuzeroval kvuli jídlu, dobře vařili a konečně jsem měla auto, konečně jsem měla vybavení v pokoji. A bam, už zas nula nic. Je to hodně náročné na psychiku, co si budeme povídat.....
Tak mi přejte štěstí, protože mě teď čeká peklíčko u nové rodiny, ale co bych pro těch pár makeup přání a pro cestu do New Yorku, Chicaga a na Bahamy neudělala....
